KKK

Zámek č.p. 59 - Horní hrad

Lokace:
Původní jádro gotického hradu založeného rodem Vítkovců stojí na vysokém skalním ostrohu, chráněném ze dvou stran vodními toky Vltavy a Polečnice. Z východu navazuje na objekty II. nádvoří zámku Český Krumlov a III. nádvoří zámku Český Krumlov na západě pokračuje V. nádvořím zámku Český Krumlov. Od něj je oddělen hlubokou strží, která je překlenuta Plášťovým mostem. Soubor budov Horního hradu obklopuje II. a IV. nádvoří zámku.

Zámek č.p. 59 - Horní hrad, letecký pohled, foto: Lubor Mrázek

Popis objektu:
Vlastní objekt je dvoupatrový, v západní části je navýšen o patro třetí. Stavba je ze všech stran uzavřena a obklopuje dvě vnitřní nádvoří, spojené klenutým průjezdem. Komplex budov je propojen klenutými průjezdy, spojujícími jednotlivá nádvoří. Vnitřní dispozice komplexu budov je velmi členitá a různorodá a dokládá složitý stavební vývoj od 14. do 19. století, který souvisel se změnami majitelů, jejich společenským postavením a dobovou módou.Celý komplex objektů je podsklepen místy až čtyřúrovňovými sklepy, které stojí na podložní skále (Studie využití sklepů III. nádvoří zámku Český Krumlov).

II. nádvoří zámku Český Krumlov, pohled na Horní hrad, 2000, foto: Pavel Slavko

Stavebně historický vývoj:
Nejstarší zmínka o krumlovském hradě pochází z básně "Der Frauendienst" rakouského rytíře minnesängera Ulricha z Lichtensteinu. Mluví se zde o turnaji, kde se sejde "rytířstvo v České zemi na Krumlově". Hrad se prvně písemně přiznává r.1253 v predikátu Vítka "de Crumbenove". Krumlovská větev Vítkovců - Páni z Krumlova -se znakem zelené růže vymírá již roku 1302 a hrad s celým panstvím přechází do rukou jiné větve Vítkovců - Rožmberků se znakem růže červené. Ti pak zde vládnou dlouhých tři sta let. Během jejich vlády vykazuje stavební činnost značnou aktivitu. Již za Petra I. z Rožmberka je zbudována nová zámecká kaple sv. Jiří a sv. Kateřiny, vysvěcená roku 1334. Roku 1396 byl v čase panského odboje uvězněn na Krumlově král Václav IV., podle tradice v horních sklepech jihozápadního traktu (Sklepy IV. nádvoří zámku Český Krumlov). Za panování Oldřicha II. z Rožmberka byl krumlovský hrad rozšiřován a dbáno bylo především na jeho obranyschopnost. Také za Oldřichových synů, Jindřicha, Jana a Jošta, pokračovaly práce podle původních Oldřichových projektů. Během vlády Petra IV. došlo k významným rekonstrukčním pracím, protože hrad kvůli statickým trhlinám hrozil zřícením. Práce vedl věhlasný stavitel Ulrich Pessnitzer z Burghausenu.

Český Krumlov, Zámek č. p. 59 - Horní hrad

Druhá polovina 16. století byla dobou převratných změn. Předposlední vladař rodu Vilém z Rožmberka, přestavěl hrad na honosný renesanční zámek. Nejrozsáhlejší přestavby, realizované v rozmezí let 1557 - 1588, byly spojeny se čtyřmi Vilémovými sňatky. V této době vzniká nová kuchyně, roku 1560 byl přenesen pivovar z prostoru Horního hradu (údajně v prostoru pod dnešním Maškarním sálem) na I. nádvoří zámku. V roce 1575 byla přestavěna zámecká kaple, roku 1577 vznikla chodba spojující II. a III. nádvoří zámku Český Krumlov. Poslední dochované zprávy o významných přestavbách souvisejí se sňatkem Viléma s Polyxenou Rožmberskou z Pernštejna. Roku 1588 uzavřel vladařovým jménem regent Jakub Krčín z Jelčan smlouvu s nejslavnějším Rožmberským stavitelem Baldassarem Maggi z Arogna na rozsáhlou přestavbu stavení kolem III. a IV. nádvoří, spojenou s výmalbou obou nádvoří (Nástěnné malby III. nádvoří zámku Český Krumlov, Nástěnné malby IV. nádvoří zámku Český Krumlov).

Zámek Český Krumlov, Horní hrad, severní fasáda, detail s gotickým portálkem, 2000, foto: Zdena Flašková

Poslední vladař rožmberského dominia, Petr Vok z Rožmberka, prodal roku 1601 zámek císaři Rudolfu II. Habsburskému. V té době se stavební činnost omezuje pouze na nutnou údržbu. Roku 1622 podstupuje císař Ferdinand II. Habsburský krumlovské panství svému finančníkovi Janu Oldřichu z Eggenberku. Za vlády Eggenberků zaznamenala stavební činnost opět nárůst. Byla snesena věž na III. nádvoří a zbudována zámecká obrazárna. Roku 1706 byla rozestavěna první dřevěná verze dlouhé kryté chodby do horní zahrady, spočívající na kamenných pilířích. Roku 1716 odkázala bezdětná Marie Arnoštka z Eggenberku, vdova po Janu Kristiánu I. z Eggenberku, krumlovské panství svému synovci Adamu Františku ze Schwarzenberku. Téhož roku začala na zámku další rozsáhlá stavební etapa pod vedením dvorního architekta Pavla Ignáce Bayera. Ten měl navrhnout novou přestavbu pokojů, které si kníže vybral jako své apartmá. Za vpádu vojsk roku 1741 obsadili zámek Francouzi a značně poškodili interiéry, při ústupu strhli dřevěnou chodbu nad plášťovým mostem. Nový majitel, kníže Josef Adam ze Schwarzenberku. Dal příkaz ke zvednutí patra nad dnešním Zrcadlovým sálem. Současně dal upravovat Jelení sál (dnes Maškarní sál), pro který doporučil taneční podlahu a nechal ho vymalovat malířem Josefem Ledererem. Ten byl dokončen v roce 1749 a spojen se zámeckým divadlem novou spojovací chodbou. V té době byla většina krbů zajišťujících vytápění zámku nahrazena kachlovými kamny. V roce 1750 provedl polír Fortini přestavbu zámecké kaple sv. Jiří a zbudoval tři nové oratoře. Roku 1764 začala několikaletá přestavba zlatého sálu na sál koncertní, dnešní Zrcadlový sál.

Roku 1782, za knížete Josefa z Schwarzenberku, přestal být krumlovský zámek stálým rodovým sídlem, což se odrazilo na intenzitě zájmu o jeho stavební úpravy. Prováděla se již jen běžná údržba. Roku 1789 se provedly velké restaurátorské zásahy do poškozené malířské výzdoby, bohužel často spojené s přemalbou. Roku 1863 byly oživeny a obnoveny malby III. a IV. nádvoří. Roku1909 restaurovány fresky v renesančních pokojích.

Hrad a zámek Český Krumlov, Horní hrad ze severní strany, foto: Libor Sváček

V roce 1917 bylo v kapucínské chodbě ubytováno vojsko.

Roku 1947 se stal zámek a velkostatek podle zákona č. 134/47 zemským majetkem a po roce 1948 byl převeden do rukou státu.

Současné využití:
Dnes je Horní hrad jako součást areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov zpřístupněn veřejnosti (Služby turistům v areálu zámku Český Krumlov).

(ds)