Zámek Český Krumlov, soubor renesančních kamnových kachlů

Kachlová kamna - technický vynález středověku, byla v 16. století dávno běžnou součástí takřka každé domácnosti. Nejen renesanční šlechtici a měšťané, ale i sedláci si bez nich své světnice již vůbec nedovedli představit. Zatímco méně zámožní lidé si pořizovali kamna prostá, jednoduše zdobená a mnohdy "jen" zeleně polévaná (glazovaná), stavěli hrnčíři v interiérech významných šlechtických rezidencí výtvarně i architektonicky náročně řešená kamna, složená z bohatě reliéfně zdobených a někdy i pestře glazovaných (buntglasierte Ofenkacheln; coloured glazed stove tiles) "majolikových" kachlů.

Obr. 2		Obr. 1

Do 16. století datujeme i nejstarší dodnes stojící kamna. Po Evropě jsou jich rozesety desítky. Ta vůbec nejstarší, ještě pozdně gotická, stojí na hradě Hohensalzburg. Několikerá však máme i v Čechách. Známe je z hradu Pernštejna či zámku ve Vrchlabí. Právě ta vrchlabská kamna, bohatě pestře glazovaná, jsou krásnou ukázkou umění renesančních hrnčířů. Byla postavena v roce 1545.

O tom, že podobná kamna stála i na Českém Krumlově, a to nejen v obytných místnostech posledních Rožmberků, víme z písemných pramenů. A nebylo jich málo. V roce 1600 jich rožmberský kronikář Václav Břežan v celém krumlovském zámku napočítal 72. Nejčastěji jsou to "kamna zelený" nebo "kamna prostý", v devíti místnostech bychom ale našli právě i ty "kamna barevný". Kamna z pestře glazovaných kachlů stávala ve významných místnostech Horního zámku. Bylo to, jak píše Březan, mimo jiné "W pokoji kde pán z Rožmberka bydlel".

Obr. 4		Obr. 3

Mnoho větších i menších částí pestře glazovaných kachlů se nalezlo při archeologickém výzkumu na II. zámeckém nádvoří v roce 1995 (Archeologický výzkum středověkého hradu Český Krumlov). Několik jich pak máme i z hromadného nálezu, učiněného v Krumlově již v roce 1918 (Hrad Český Krumlov, soubor gotických kamnových kachlů).

Na krumlovských pestře glazovaných kachlích najdeme celou řadu výzdobných motivů, které známe i z jiných děl renesančního výtvarného umění. Listovcem (Blattwelle; cymation) a vejcovcem (Eierstab; egg and dart) jsou často zdobeny římsové kachle (Gesimskacheln), a to zcela v duchu jejich vzorů - říms antických chrámů (obr. 1). Na mnoha kachlích se objevují bohaté rostlinné (obr. 2) i alegorické (obr. 3) motivy. Méně časté jsou na renesančních kachlích figurální náměty. Také jejich spektrum je daleko chudší, nežli v předchozím 15. století - v gotice (Hrad Český Krumlov, soubor gotických kamnových kachlů). Dva pěkné příklady však najdeme i v krumlovském souboru. V obou případech jde o kamnové nástavce (Bekrönungskacheln). Tyto reliéfní, pestře glazované hliněné destičky různých tvarů zdobily korunní římsu kamen (obr. 4 a 5). Na prví z nich (obr. 4) vidíme v kruhovém medajlonu hlavu vousatého muže v baretu, na druhé pak nejspíše obraz Boha otce v oválném medajlonu (obr. 5). Do všech detailů je vypracován i vysoký reliéf lví hlavy na dalším zlomku (obr. 6).

Obr. 5		Obr. 6

Pestré glazování se na českých kachlích objevuje zhruba od 30. let 16. století. Kromě tradiční zelené barvy se nyní objevují bílé, žluté, různé odstíny modré, modrozelené, hnědé, černé, ale například i zlaté. Jejich výroba byla velmi nákladná. Svoji roli hrála nejen cena surovin k přípravě barevných glazur, ale i samotná výroba. Vždyť na každý z několika set kachlů, ze kterých byla kamna postavena, musel někdo z hrnčířových pomocníků nanést postupně štětcem všechny použité barvy. Často jich bývalo i šest.

(me)

Další informace:
Archeologický výzkum středověkého hradu Český Krumlov
Hrad Český Krumlov, soubor gotických kamnových kachlů
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov