Zámecká zahrada ve 20. století

Ze začátku našeho století pocházejí první dochované fotografie zámecké zahrady. Dokumentují v té době módní ornamentální letničkové výsadby, lemující po obou stranách hlavní cestu v zahradě. Nejnáročnější květinová úprava se tradičně vysazovala na parteru před letohrádkem Bellarie. Pravidelná a intenzivní údržba zámecké zahrady trvala až do konce schwarzenberské správy zámku Český Krumlov v roce 1940.

Po druhé světové válce se stav zahrady postupně zhoršoval, především z důvodu nedostatku pracovních sil.

Po obsáhlé diskusi uvnitř památkářské veřejnosti bylo na sklonku 60. let přikročeno k celkem razantní komplexní památkové obnově zahrady dle studie a projektu ing. Ivo Hofmana, která vycházela ze stavu zahrady v jejím vrcholném období, doloženém plánem z roku 1779.

Koncepce zahrady z tohoto období nemohla být při obnově zahrady zcela dodržena vzhledem k existenci hodnotných vzrostlých stromů. Navržená podoba dolního parteru měla proto zcela jiné výškové proporce než původní rokoková úprava. V menší míře to platí i pro tzv. letní jízdárnu a parter nad balustrádou. Na dolním parteru, řešeném v rokokovém stylu, byla navržena rozsáhlá redukce stromové zeleně a obnova původních bazénů. Prostor nad kaskádovou fontánou měl být ztvárněn jako rokokový bosket (zahradní úprava na pravidelných geometrických plochách). Před letohrádkem Bellarie byla navržena obnova původního parteru. Otáčivé hlediště přírodního divadla chtěl projektant přesunout do zadní části zahrady mimo její hlavní osu. Náplň dalších bosketů respektovala jejich původní funkci v 18. století, při čemž jejich detailní ztvárnění respektovalo hodnotné exempláře vzrostlých stromů.

Vlastní realizace byla zahájena v roce 1967 a probíhala až do roku 1982. Podle projektu byla realizována obnova letní jízdárny a dolního parteru. Úpravy dolního parteru, a především s nimi spojené kácení vzrostlých stromů, vzbudily nesouhlas českokrumlovské veřejnosti, která si jen postupně uvykala na novou podobu obnovovaných částí zámecké zahrady. V horní části zahrady nebyl původní záměr studie naplněn. Nad kaskádovou fontánou byly založeny dva tisové boskety. Protože ve středu zahrady před letohrádkem Bellarie je nadále provozováno přírodní divadlo s otáčivým hledištěm, nebylo možno v této části uskutečnit záměry studie. Přírodní divadlo, situované na konci 50. let neuváženě do zahrady, se nepodařilo přemístit. Provozovatel divadla, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, trval na zachování stávající kapacity hlediště, což znemožnilo přesunout zařízení do postranní části zahrady. Také více než čtyřicetiletá tradice přírodního divadla před Bellarií znemožnila změnu situace, kdy je uplatnění letohrádku Bellarie v rámci zámecké zahrady a restaurování barokních parterů před ní prakticky znemožněno existencí masivní konstrukce otáčivého hlediště. Samotné otáčivé hlediště bylo nákladně rekonstruováno (respektive znova postaveno) - práce byly ukončeny v roce 1993. Existence otáčivého hlediště je povolena jako prozatímní do roku 2002.

V současné době probíhají projektové práce na nové verzi studie restaurování zámecké zahrady - vyhodnocení stavu dřevin, rostoucích v zámecké zahradě a dále archivně historický průzkum.

Nejvýznamnější stavební prací, jež proběhla v zámecké zahradě, byla celková památková obnova - rekonstrukce kaskádové fontány. Rekonstrukce byla ukončena 3. srpna 1998 slavnostním znovuzprovozněním kaskádové fontány.

(jo)