KKK

Dekorace zámeckého divadla

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, boční kulisa dekorace Současně s výstavbou divadelního sálu zámeckého divadla v Českém Krumlově byly pořizovány divadelní dekorace. Literatura zaznamenala na základě pramenů zprávu o jednání knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku se známým freskařem a malířem architektur Josefem Hagerem. Jinak blíže neznámý Jan Marchand píše 9. ledna 1766 knížeti, že mu odesílá tři kresby tohoto malíře pro krumlovské divadlo, představující portál, dekoraci sálu a pokoje. Současně zpravoval knížete, že na ostatních návrzích malíř pracuje a že za všechny předpokládané práce požaduje 4.000 zlatých včetně barev a opatření pomocníků. V dalších dvou týdnech dokončil Hager ještě návrh opony a návrh dekorace chrámu, města a žaláře a začal pracovat na návrhu zahradní dekorace. Kníže však mezitím zřejmě dostal výhodnější nabídku od dvou vídeňských malířů divadelních dekorací, s nimiž uzavřel smlouvu 18. ledna 1766. Malíř Hager, jehož návrhy nebyly realizovány, dostal za dosud vypracované skici a za cestu do Krumlova odškodné 24 dukátů.

Dva zmínění vídenští umělci, kteří byli povoláni vytvořit krumlovské divadelní dekorace, byli dvorní divadelní malíři Hans Wetschel a Leo Märkel, kteří se zavázali v uvedené smlouvě zhotovit za 2.000 zlatých oponu a dekoraci lesa, zahrady, kabinetu, ulice, vězení, mořského přístavu a vojenského tábora. Průběh jejich prací lze archivně sledovat od ledna roku 1766, kdy přijeli do Krumlova, až do února roku 1767, kdy dostali nový úkol zhotovit dekorace obyčejného pokoje a "sálu, který lze vzadu spojit s chrámem".

Oba umělci navazují v tomto svém díle na tradici vídeňského divadelního umění první poloviny 18. století, především na dílo Giuseppe Galli-Bibieny, jež jim sloužilo v některých případech jako přímý vzor a předloha.

V zámeckém divadle v Českém Krumlově se ve vzácné ikonografické úplnosti a celistvosti dochovala nejen původní opona, ale všechny divadelní dekorace, které malíři Wetschel a Märkel pro tuto scénu vytvořili.

Oponu tvoří figurální alegorická skupina, komponovaná na střední osu s dekorativním rámcem, se začleněnými hudebními emblémy a ústřední scénou. Představuje apotheosu svobodných umění s výjevem Pallas Athény, kladoucí věnec na obelisk, kolem něhož se lehce vznášejí putti, představující astrologii, matematiku, geometrii a geografii.

Opona zámeckého divadla v Českém Krumlově

Všechny exteriérové scény navazují perspektivně na architekturu proscénia a jevištního portálu. Je tím docilováno plynulého přechodu mezi hledištěm a jevištěm, a tím úplné jednoty těchto prostorů (Jeviště zámeckého divadla). Vytváří se tak jednotný, rovnoměrně prosvětlený divadelní prostor, zcela v duchu vrcholně barokního ilusionismu v jeho krajní podobě. Hloubkovým odstupňováním prostoru se dociluje systémem plochých postranních kulis, sbíhajících se do hloubky jeviště směrem k malovanému prospektu uzavírajícímu opticky i významově prostor. Pro obrazy exteriérů jsou společné sufity oblohy a mraků. Jednotlivé scény je možno drobnými úpravami nebo výměnou zadních prospektů upravit ještě na další obrazy.

Jednotlivé dekorace exteriérové:

1) Scéna lesa se skládá z pěti dvojic postranních kulis s malbou divoce pokroucených stromů, jež se uplatňují i na zadním prospektu s průhledem do malebné lesní krajiny s můstkem přes potok.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, celkový pohled, na jevišti dekorace

2) Scéna zahrady má osové řešení: v bočních kulisách se souměrně a pravidelně střídají podle principu francouzské zahrady cypřiše a vázy, plastiky, zděné portiky, besídky a fontány. Scénu uzavírá prospekt s obrazem záhonového parteru se sochami a trojicí glorietů. K zahradní scéně patří ještě stojka fontány a stojky cypřišů opletených květinovými girlandami a dále citrusovníků a pomerančovníků s transparentními plody.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, celkový pohled, na jevišti dekorace

3) Scéna město je vytvářena běžným způsobem čtyřmi páry postranních kulis s různě architektonicky utvářenými domy. Zadní prospekt znázorňuje malé náměstíčko s obeliskovou kašnou, nárožním palácem a dvojicí ulic, tvořenými nízkými jednopatrovými štítovými domy rozbíhajícími se do rohů zobrazeného prostoru, v jehož pozadí se rýsují nad domovními střechami věže a střechy gotisujícího a barokního kostela.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, celkový pohled, na jevišti dekorace

4) Scéna vojenského tábora se vyznačuje větší pestrostí a teplejší barevnou škálou než předchozí exteriérové dekorace. Na postranních kulisách je zobrazeno několik řad stanů s cibulovitými kupolemi, různé součásti vojenské výstroje a výzbroje s válečnými stroji. Na prospektu je zachycena širá planina s vojenským ležením a se vzdáleným městem a horami v pozadí.

5) Scéna obleženého města vznikla doplněním táborové scény stojkami hradby s baštami a branou.

6) Scénu přístavu tvořil prospekt s mořskou zátokou s majákem a roztroušenými domy na skalnatém břehu. Měla jen jediný zadní pár kulis, z něhož se zachoval jen levý kus, představující záď námořní plachetnice s vlajícími korouhvemi. V popředí se tato scéna kombinovala s jinou dekorací, buď s kulisami vojenského tábora nebo lesa apod. K dekoraci moře patřilo mnoho drobnějších doplňků, z nichž některé se dochovaly (čluny, namalované na plochých stojkách, "žralok", což je označení pro bleděmodrého delfína s růžovou tlamičkou, nízké vykrajované pásky vlnek a nízké stojkové bariéry představující ve dvou širokých pásech nízký stoupající svah porostlý révovými keříky s transparentními hrozny.

Každá z interiérových dekorací měla vždy vlastní sufity představující strop vhodný k rázu každé místnosti.

7) Scéna měšťanského pokoje má na bočních kulisách stěny členěné mohutnými pilastry s hlavicemi, na nichž je malované zrcadlo nebo obraz, a na něž sbíhají pásy kasetového stropu. Stěny mají prolomená okna nebo dveře, zadní prospekt má uprostřed otevřené dveře odhalující další prostor a po stranách dvě niky s kamny a kabinetem.

8) Scéna kabinetu je blízká předchozí dekoraci shodou svého osového uspořádání. V bočních stěnách členěných plochými pilastry s ornamenty nesoucími na volutových konsolách členěný plochý strop s nástropní malbou, jsou prolomena vysoká okna. Na zadním prospektu jsou po stranách symetricky řešené portály s rokokovými ornamenty nad římsami a uprostřed nika osvětlená okny, se stolkem uprostřed. Tato scéna se vyznačuje větší barevností s použitím žluté a růžové a se složitějšími formami malované architektury.

9) Scéna žaláře je již podstatně složitější než obě zmíněné dekorace a je pojata v kosém pohledu (tzv. Winkelperspektive, maniera di vedere le scene per angolo) v podobě klenuté žalářní síně s mučidly otevírající se arkádou s dvěma lomenými oblouky do světlejší předsíně a na schodiště. Jedná se zároveň o nejmělčí scénu - tvoří ji pouze dva páry bočních kulis. Naproti tomu

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, celkový pohled, na jevišti dekorace

10) Scéna slavnostního sálu je nejhlubším scénickým obrazem. Byla řešena jako náročný representativní ústřední prostor feudálního sídla. Ukazuje průhled hlubokým prostorem, kde boční kulisy představují části architektury s točitými sloupy z modrého mramoru se sochami a vázami. Na složitě profilovaných římsách spočívá plastický kasetový strop. Druhou variantu této dekorace označuje dopis knížete z února 1767 jako chrám , štítky u manipulačních provazů mají název "hluboký sál". Je charakterizována pouze změnou v zadní části scény se složitým útvarem malované kopule na dvou za sebou řazených závěsech, nesené pilíři a vinutými sloupy, znázorněné dvěma dvojicemi plochých stojek a zakončené v pozadí půlkruhovou apsidou.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, celkový pohled, na jevišti dekorace

Otázka umělecké orientace a předchozí činnosti obou uvedených malířů krumlovských dekorací zůstává archivními prameny zatím neosvětlena. Na základě slohového porovnání je nepochybné, že patří vídeňskému baroknímu okruhu, a že navazovali především na dílo nejvýznamnějšího scénografa své doby Giuseppe Galli-Bibieny.

Zámecké divadlo v Českém Krumlově, boční kulisa dekorace  Dekorace zahrady, ulice, mořského přístavu, kabinetu a vězení vykazují některé slohové příbuznosti s jeho pracemi spíše v jednotlivostech, kdežto u dalších je závislost mnohem těsnější, ba v některých případech lze mluvit dokonce o přímé předloze. Zvláště bylo čerpáno z Bibienova grafického souboru "Architettura e prostettiva", scéna vojenského tábora je zřejmě obměnou dekorace etruského tábora G. Galli-Bibieny pro hradčanské korunovační představení opery J. J. Fuxe "Costanza e Fortezza" z roku 1723. Návrh však ukazuje ještě dále zpět k scénické dekoraci vojenského tábora, jenž je dílem Bibienova otce Ferdinanda a C. Nic. Servandoniho. V této souvislosti je třeba upozornit i na úzkou spojitost s návrhem dekorace vojenského tábora ze zámku Jaroměřice nad Rokytnou, kterou je možno přisoudit G. Galli-Bibienovi.

(om)