Zámek č.p 59 - Hrádek
Lokace:
Hrádek, nejstarší část krumlovského hradu, spočívá na skále
vystupující strmě nad řekou Vltavou. Objekt na II.
nádvoří zámku je jednopatrový, krytý sedlovými střechami s
pálenou krytinou. Základními výrazovými prvky průčelí Hrádku je
jeho renesanční výzdoba, přestože jádro paláce je gotické.
Popis objektu:
Dispozice obsahuje čtyři křídla na kvadratickém půdorysu, v jehož
jihovýchodním nároží je situována zámecká věž (Zámek č.
p. 59 - Zámecká věž). Nejstarší se jeví severojižní křídlo na
západní straně a gotické je i křídlo jižní. Objevené zazděné okno
naznačuje, že úrovně stropů byly v této době odlišné od dnešních.
Severní křídlo je již renesanční přístavba. Na dispozici v patře
navazuje chodba obcházející kolem věže, klenutá polokruhově valeně
s trojúhelnými výsečemi. Na ni navazuje spojovací
chodba do minoritského kláštera překlenující obloukem hradní
příkop mezi Zámkem
č. p. 58 - Starým purkrabstvím a Hrádkem. Chodba kolem věže
zřejmě vznikla v renesanci zastropením původního ochozu.
Stavebně historický vývoj:
V 70 - 80 letech 16. stol., kdy se zásadně přestavoval krumlovský
hrad, došlo k rozšíření gotického paláce hrádku do dnešní podoby s
lunetovou římsou a stávajícím krovem. Roku 1590 se uvádí výzdoba
paláce a věže malovanou výzdobou malířem Bartolomějem
Beránkem - Jelínkem. Dalších změn doznal Hrádek v baroku, kdy
byly v souladu s novými požadavky kultivovány interiéry. V
padesátých letech 20. století byly adaptovány prostory k obytným
účelům.
Významné architektonické detaily:
Mimořádná a zcela výjimečná je fresková výmalba fasády Hrádku,
zčásti původní renesanční, zčásti rekonstruovaná. Celý Hrádek
včetně věže je bohatý na mnoho významných architektonických detailů
jako například vstupní gotický portál do věže, renesanční klenby a
řada dalších.
Historie obyvatel:
Hrad Krumlov se poprvé písemně zmiňuje v první polovině 13. století
ve zprávě rakouského rytířského básníka Ulricha von Liechtenstein.
S rozvojem výstavby Horního hradu jako obytného jádra hradního
komplexu, záhy Hrádek degraduje na pouhou součást fortifikačního
systému a později méně důležitý skladový objekt. Předposlední
vladař rodu Rožmberků, Vilém z
Rožmberka, nechal přestavět Hrádek v rámci přestavby celého
hradu na renesanční zámek. Přesto objekt nadále sloužil jako sklad.
Počátkem 18. století je zde zmiňován byt a kancelář hofmistra v
přízemí Hrádku. Počátkem 19. stol. byl objekt upraven na velký byt
ředitele panství a jeho kanceláře s pokoji kancelistů. Roku 1947 se
prováděla velká oprava a zabezpečení věže. Po roce 1950, kdy byl
již zámek ve vlastnictví státu, byl ředitelský byt upraven na
několik bytových jednotek.
Současné využití:
Dnes je objekt v rekonstrukci a jeho další plánované využití je
především pro kulturně společenské účely.
(ds)
Další informace:
Zámek
č.p. 59 - Hrádek, restaurování renesančních nástěnných
maleb