Renesanční pokoje zámku Český Krumlov

Tyto pokoje jsou dnes součástí I. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov. Renesanční síň nás uvádí do doby, kdy na zámku vládli Rožmberkové. Prostor zaklenutý hřebínkovou klenbou a zdobený dekorativními malbami je součástí východní, původně gotické části hradu, kterou přestavěl a rozšířil v letech 1574 až 1577 Vilém z Rožmberka.

Síň patří k většímu obytnému celku reprezentačního charakteru, který má pokračování v dalších místnostech. Obraz Dělení růží z roku 1742 od Antonína Streera je kopií staršího renesančního originálu a vedle erbovní pověsti o dělení majetku zakladatele rodu praotce Vítka mezi pět synů nám přibližuje podobu hradu v době kolem roku 1560. Dva portréty na stěnách představují poslední členy rožmberského rodu - Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka ve věku 17 a 13 let.

I. renesanční pokoj je instalován jako ložnice. Úpravy tohoto obytného traktu souvisely s přípravou třetího sňatku Viléma z Rožmberka s Annou Marií Bádenskou. Tapisérie rozvěšené po stěnách v duchu původního renesančního vybavení však pocházejí z doby o něco mladší, byly vyrobeny v Holandsku kolem roku 1620.

II. renesanční pokoj, zařízený jako jídelna, tvořil s pokojem I. původně jeden celek. Tuto skutečnost dokládají jak archivní údaje, tak například průběh renesančního malovaného vlysu pod stropem. III. renesanční pokoj si do značné míry zachoval svůj původní vzhled. Malovaný kazetový strop s heraldickým motivem pětilisté růže a nástěnná malířská výzdoba věrohodněji evokují dobovou atmosféru.

Autorem maleb je Gabriel de Blonde a dílo vytvořil okolo roku 1577. Starozákonní tématika maleb byla inspirována dřevořezy norimberského grafika Jobsta Ammanna a zachycuje scény Jáhel a Zizero, Abrahámova oběť, příběh Josefův, Lot a dcery i další. (Nástěnná malba v tzv. III. renesančním pokoji zámku Čeký Krumlov).

IV. renesanční pokoj se také dochoval v původním stavu s kazetovým stropem a výmalbou stěn, která napodobuje textilní čalouny. Ve špaletách stěn jsou znaky Viléma z Rožmberka a jeho tří manželek - Kateřiny z Brunšviku (1534 - 1559), Žofie z Branibor (*1541 +1564) a Anny Marie z Bádenu (1562 - 1583). Ze zavěšených obrazů je vynikající kvality Paridův soud od antverpského malíře Jacoba de Backera z doby kolem roku 1590. V této místnosti je k spatření rovněž portrét Perchty z Rožmberka, která později proslula v četných pověstech, tradovaných nejen na Českokrumlovsku, ale i po celých Čechách, jako známý dobrý duch - Bílá paní. (Pověsti o Bílé paní).

(mh)