Eggenbeské zámecké divadlo v 17. století
Od poloviny 17. století,
kdy krumlovské panství přešlo do majetku rodu Eggenberků,
stoupal v zámecké společnosti zájem o světskou divadelní tematiku.
Proto byla na krumlovském zámku v roce 1675 vybudována v tzv.
"Jelením sále" první stálá divadelní scéna. Salcburský architekt
Johann
Martin Schaumberger ji vybavil celkem patnácti proměnami, a to
čtyřmi dekoracemi různých sálů (žlutý, červený, modrý a kamenný) a
dekoracemi kuchyně, lesa v létě, lesa v zimě, zahrady, skal, moře,
města, vsi, vojenského tábora, nebe a pekla. Toto divadlo však
zřejmě svými rozměry nevyhovovalo nárokům knížecích majitelů a tak
dal v roce 1680 velký milovník a mecenáš umění, kníže Jan Kristián
I. z Eggenberku, postavit novou samostatnou divadelní budovu na
V.
nádvoří zámku Český Krumlov. Plány divadla navrhli a stavební
práce řídili italští stavitelé Jakub
Maggi a Petr Spinetta, dekorace namaloval opět Johann Martin
Schaumberger, tesařské práce na krovu budovy a konstrukci jevištní
mašinerie pořídil Laurentinus Khünmüller. V této době již působila
na zámku stálý hudební soubor (tzv. Eggenberská
kapela) a profesionální herecký soubor (Eggenberští
herci). V zámecké
knihovně v Českém Krumlově se dodnes zachovala rozsáhlá
eggenberská sbírka teatrálií a repertoáru divadla.
O vybavení eggenberského divadla se nezachovaly žádné podrobnější zprávy. Přesto si můžeme učinit alespoň hrubou představu o jeho půdorysné disposici a prostorovém uspořádání ze dvou plánů pořízených roku 1760 jako podklad k návrhu zednického mistra Josepha Franze Fortiniho na přestavbu tohoto divadla, jehož stav byl tehdy zřejmě již značně špatný.
Z těchto plánů vyplývá, že v západní části stavby byla scéna (Theatrum) s poměrně rozlehlou jevištní plochou, zvláště v poměru k hledišti s parterem (Gemeines Auditorium) a knížecí lóží v celé šíři zadní části. Mezi jevištěm a hledištěm byl obdélný ohrazený prostor pro orchestr (die Music).
![]() |
![]() |
(om)