Eggenbeské zámecké divadlo v 17. století

Od poloviny 17. století, kdy krumlovské panství přešlo do majetku rodu Eggenberků, stoupal v zámecké společnosti zájem o světskou divadelní tematiku. Proto byla na krumlovském zámku v roce 1675 vybudována v tzv. "Jelením sále" první stálá divadelní scéna. Salcburský architekt Johann Martin Schaumberger ji vybavil celkem patnácti proměnami, a to čtyřmi dekoracemi různých sálů (žlutý, červený, modrý a kamenný) a dekoracemi kuchyně, lesa v létě, lesa v zimě, zahrady, skal, moře, města, vsi, vojenského tábora, nebe a pekla. Toto divadlo však zřejmě svými rozměry nevyhovovalo nárokům knížecích majitelů a tak dal v roce 1680 velký milovník a mecenáš umění, kníže Jan Kristián I. z Eggenberku, postavit novou samostatnou divadelní budovu na V. nádvoří zámku Český Krumlov. Plány divadla navrhli a stavební práce řídili italští stavitelé Jakub Maggi a Petr Spinetta, dekorace namaloval opět Johann Martin Schaumberger, tesařské práce na krovu budovy a konstrukci jevištní mašinerie pořídil Laurentinus Khünmüller. V této době již působila na zámku stálý hudební soubor (tzv. Eggenberská kapela) a profesionální herecký soubor (Eggenberští herci). V zámecké knihovně v Českém Krumlově se dodnes zachovala rozsáhlá eggenberská sbírka teatrálií a repertoáru divadla.

O vybavení eggenberského divadla se nezachovaly žádné podrobnější zprávy. Přesto si můžeme učinit alespoň hrubou představu o jeho půdorysné disposici a prostorovém uspořádání ze dvou plánů pořízených roku 1760 jako podklad k návrhu zednického mistra Josepha Franze Fortiniho na přestavbu tohoto divadla, jehož stav byl tehdy zřejmě již značně špatný.

Z těchto plánů vyplývá, že v západní části stavby byla scéna (Theatrum) s poměrně rozlehlou jevištní plochou, zvláště v poměru k hledišti s parterem (Gemeines Auditorium) a knížecí lóží v celé šíři zadní části. Mezi jevištěm a hledištěm byl obdélný ohrazený prostor pro orchestr (die Music).

(om)